Čerti ve škole a školce
V pátek 3. 12. 2021 jsme se i my, letošní deváťáci, dočkali. Blížil se pátý prosinec, a proto jsme mohli nechat školní tašky doma a vyměnit je za tašky s kostýmy. Po příchodu do školy byla ve vzduchu cítit směs strachu a nesmírného těšení a každého z nás trochu šimralo v břiše. Když jsme se konečně sešli všichni, začali jsme se oblékat do kostýmů.
Čerti si porovnávali ocasy a andílci chystali bonbonky do košíků. Na začátku druhé hodiny jsme vyrazili zkontrolovat hříšné děti na prvním stupni. Prvňáčky a druháčky jsme ušetřili ošklivých čertů a nechali je za dveřmi, protože jsme věděli, že v těchto třídách je určitě nebudeme potřebovat. Měli jsme pravdu. Děti z prvních dvou tříd jsou moc hodné a dokonce si pro nás připravili písničku, kterou nám po vyučování zazpívali ve družině. Ve třetí třídě jsme pozdravili pár dětí, které chodily do školy, a čerti potrestali jednoho hříšníka. Zbytku dětí jsme zamávali do kamery, protože se tak jako většina tříd při loňských čertech nacházely v karanténě. Čtvrťáci už měli mezi sebou hříšníků víc. Čerti se radovali, že jim přibydou posily a někteří z nich konečně odejdou do čertovského důchodu. Děti ale slíbily, že svoje hříchy, které jsme jim z Knihy hříchů přečetli, do příště smažou, a tak peklu o vlásek unikly. Všichni páťáci byli bohužel v karanténě, tak jsme je pozdravili do kamery a nechali jim u paní učitelky bonbonky, které si mohou vzít, až se vrátí do školy.
Moc jsme se těšili taky na děti ve školce. Čerti neměli moc velkou radost, protože jsme je opět jako nepotřebné nechali za dveřmi. Na náladě jim moc nepřidávalo, že ani ve školce si posily nenajdou. Některé děti nám řekly básničku, za kterou dostaly odměnu a všechny děti na závěr zazpívaly písničku, za kterou je balíček se sladkostmi nemohl minout.
V šesté třídě jsme měli seznam hříšníků už trochu delší. Čerti jim dali za vyučenou, ale ani tentokrát si do pekla nikoho neodnesli, protože se za šesťáky přimluvili andílci. Sedmá třída byla peklu nejvíc nakloněna. Téměř každý sedmák měl v Knize hříchů nějaký zápis. Pekelníci řinčeli řetězy a sedmáci seděli ve svých lavicích a čekali, co s nimi bude. A kdo ví? Někteří z nich možná teď zatápí pod kotly. Osmákům jsme připomněli, že by se ve škole měli víc snažit, ale protože jinak byli bez viny, všichni zůstali na světě.
Všichni jsme si moc užili, že jsme se na chvíli mohli proměnit na anděly, čerty a Mikuláše. A doufáme, že to děti měly stejně. V neposlední řadě děkujeme, že jsme vůbec mohli a snad jsme nikde nic neumazali.
Tereza Vtípilová, IX. tř.