Poznávací zájezd do Francie

Vzhledem k tomu, že pršelo a že Andrejka si vzala jen pantofle, jsme si zase sedly na tu kašnu co předtím, a vyměnily jsme si boty, takže já jsem měla její pantofle a svoje suché ponožky a ona moje botasky a svoje ponožky si sundala. Potom jsme šli znova tím parčíkem, kde byly všude louže, ale už nepršelo. Tak jsme šli a já jsem ty louže obíhala, ale jelikož jsem si připadala jako blázen, rozhodla jsem se je přeskakovat, což byla osudová chyba. Potom, co jsem přeskočila jednu z nich, se mi pantofle smekla a já si sedla přímo do jejího středu. Načež jsme se všichni začali hrozně smát a nejvíc „tamta, co mi podstrčila ty hrozný boty“ =).

Potom jsme se bez větších problémů dostali až k Vítěznému oblouku, teda vlastně ne až k němu, protože tam probíhaly nějaké oslavy a veřejnost tam nemohla.

Tam někde na nás čekal autobus a tak jsme nastoupili a jeli do hotelu, kde jsme se ubytovali, umyli a šli spát.

Druhý den ráno na nás čekala snídaně, která byla taky super. Hned po ní jsme odjeli do automobilové školy Garag, abychom viděli, jak to tam funguje, ale vzhledem k tomu, že mě auta moc nezajímají, se mi tam nejvíce líbilo to, jak ta paní mluvila francouzsky, protože ten jazyk je taky super, jako všechno tam =). Potom jsme šli na oběd do jejich jídelny a paní učitelka ještě s jednou paní učitelkou si chtěly dát kafe a tak po vzoru nějakých učitelek vedle si vzaly balíček s kávou a louhovaly ho jako čaj. Jenže on ne a ne se obarvit. Potom tam přišla ta francouzská profesorka a jakmile to uviděla, začala se chytat za hlavu a tak jim ukázala, že se to má dát do toho automatu a ten skrz to protlačí vodu. Tak jsme se tomu zasmáli a šli jsme zase nasednout do autobusu a vyrazili jsme na další zastávku naší výpravy.

Což byl Montmartre. Pokud stejně jako já, ještě do nedávna, nevíte co to je, tak to je čtvrť, která vznikla, aby umělci tehdejší doby měli kde žít tím svým bohémským životem. Tam to bylo opravdu ÚŽASNÉ! Ještě jsme tam byli v katedrále Sacré coeur která je celá bílá a taky celá krásná.

Potom jsme šli k Eiffelovce, což je opravdu nádhera, protože – byť to tak na těch všech pohledech vůbec nevypadá – je to fakt VELKÝ! Bohužel nahoře jsme nebyli, protože fronta na výtah byla moc dlouhá. Už bylo docela pozdě a tak jsme jeli do hotelu a tam jsme šli hned spát, protože jsme byli unaveni a ráno jsme se museli sbalit a odjet zase jinam. Na balení nebylo moc času a tak by snad ani nebylo možné tam v tom zmatku něco nenechat, i když mobil to být zrovna nemusel…

Snídaně jako vždy byla super. Jeli jsme do Muzea vědy a techniky. Nejdříve jsme dlouho čekali na vstupenky, bylo tam totiž hodně lidí. Dostali jsme vstupenky a vyrazili jsme na prohlídky planetária, do místnosti, kde bylo vše o genetice, o růstu rostlin (banánovníků) a mnoho dalších věcí z oblasti vědy a techniky. A pak jsme vyrazili na cestu do Poitiers. Cesta trvala 3 hodiny, a tak jsme celou cestu prozpívali (jeden kluk měl v autobuse kytaru) a tak nám cesta rychle ubíhala. Měli jsme prohlídku královského zámku Amboise. Nachází se tu i hrobka slavného malíře Leonarda da Vinci. Po nahlédnutí hrobky jsme šli do zámku, kde byly vystaveny obrazy např. Ludvíka Filipa a dalších, nahlédli jsme i do jeho pracovny, komnaty, apartmánů a dalších pokojů. Po prohlídce jsme šli do Kaple sv. Huberta a dalších.

Po prohlídce celého zámku jsme se jeli ubytovat do hotelu, pak umýt a spát.

Ráno jsme se nasnídali a sbalili si věci a jeli jsme dál. Ráno jsme vystoupili u Futuroskopu, což je areál, ve kterém je několik moderních zajímavých budov a v každé z nich je nějaký zvláštní druh kinoprojekce, jako třeba kino, kdy se sedačka klepe podle toho, co se děje na plátně, 3D kina, kino, kde promítají nejen před vámi, ale taky pod vámi a spousta dalších. Jeden z nejlepších pavilonů byl tanec s roboty, kde jsme byla asi třikrát a spočívá to v tom, že dvojici připevní na robotickou ruku a ta s nimi potom „tancuje“.