Než budete pokračovat: stručně o cookies, které používají naše webové stránky

Cookies jsou malé soubory ukládané do Vašeho prohlížeče, které běžně používá většina webových stránek. Jsou užitečné pro Vás i pro nás.

Na našich stránkách využíváme cookies nezbytné k zajištění funkčnosti webu, analytické cookies ke sběru a vyhodnocení dat ve službě Google Analytics na anonymní bázi a cookies služby YouTube, protože si na našem webu můžete přehrát videa nahrána primárně na YouTube.

Abychom mohli zajistit efektivní a příjemné fungování našeho webu, prosíme Vás o jejich povolení. Jak spravujeme Vaše osobní údaje a jaké cookies používáme, si můžete přečíst zde.


Pravidla hodnocení žáků

ZÁKLADNÍ  ŠKOLA

A MATEŘSKÁ ŠKOLA KROUNA

539 43 Krouna 303,tel. 469341115, IČO 70986304, bank. sp. ČS  Hlinsko 1145367369/0800

e-mail: reditel@zskrouna.czhttp://www.zskrouna.cz

Pravidla hodnocení žáků (klasifikační řád)

(od 1.5.2018)

 

OBSAH

 

1. Hodnocení a klasifikace žáka na konci pololetí a na vysvědčení

2. Kompetence v hodnocení výsledků vzdělávání žáků

3. Opravné zkoušky

4. Průběžné hodnocení výsledků vzdělávání žáka a jeho klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

5. Průběžné hodnocení výsledků vzdělávání žáka a jeho klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

6. Průběžné hodnocení výsledků vzdělávání žáka a jeho klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

7. Zásady hodnocení a klasifikace

8. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

9. Komisionální zkoušky

10. Hodnocení a klasifikace chování

11. Výchovná opatření

12. Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

1 Hodnocení a klasifikace žáka  na konci pololetí a na vysvědčení

1.1 Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je vyjádřeno klasifikačním stupněm. Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:

1 – výborný

2 – chvalitebný

3 – dobrý

4 – dostatečný

5 – nedostatečný.

Hodnocení klasifikačním stupněm je u žáka 1. až 5. ročníku vyjádřeno číslicí, u žáka 5. až 9. ročníku slovem.

1.2 Na základě žádosti zák. zástupce žáka rozhodne ředitel o použití slovního hodnocení u žáků s vývojovou poruchou učení nebo u žáků při přestupu žáka na školu, která hodnotí slovně.  Přestupuje-li žák na školu, která hodnotí slovně, bude mu hodnocení převedeno z klasifikace na slovní.

1.3 Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:

1 – velmi dobré

2 – uspokojivé

3 – neuspokojivé.

1.4 Celkové hodnocení prospěchu žáka je těmito stupni:

prospěl s vyznamenáním

prospěl

neprospěl

nehodnocen

1.5 Žák je hodnocen stupněm

a) „prospěl s vyznamenáním“, není-li v žádném povinném a povinně volitelném (dále jen povinném) předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než „chvalitebný“, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré;

b) „prospěl“, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „nedostatečný“;

c) „neprospěl“, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „nedostatečný“ nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

d) „nehodnocen“, není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

V případě slovního hodnocení v některém předmětu se pro účely stanovení celkového hodnocení žáka započítávají pouze ty předměty, z nichž je hodnocen klasifikací s výjimkou hodnocení chování.

1.6 U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Klasifikace těchto žáků se řídí platnými normami. U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel školy o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka.

1.7 Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo při opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň „prospěl“. Do vyššího ročníku postupuje také žák, který neprospěl z jednoho nebo více předmětů výchovného zaměření nebo na dané stupni školy již ročník opakoval.

1.8 Žáka 1. až 5. ročníku je možné za příslušné pololetí klasifikovat pouze tehdy, nepřesáhne-li jeho absence v odučených vyučovacích hodinách v příslušném vyučovacím předmětu 40 %.

1.9 Žáka 6. až 9. ročníku je možné za příslušné pololetí klasifikovat pouze tehdy, nepřesáhne-li jeho absence v odučených vyučovacích hodinách v v příslušném vyučovacím předmětu

a)      ve vyučovacích předmětech matematika, český jazyk a cizí jazyk 30%

b)      ve vyučovacích předmětech fyzika, chemie, zeměpis, dějepis a přírodopis 35%

c)      v ostatních vyučovacích předmětech 40%

1.10 Nesplnění podmínek pro klasifikaci žáka za příslušné pololetí podle bodů 1.8 nebo 1.9 je závažnou objektivní příčinou, pro kterou nelze žáka za příslušné pololetí klasifikovat a dále se postupuje podle bodu 1.12, příp. 1.13.

1.11 Nesplňuje-li žák podmínky podle bodů 1.9 nebo 1.10, může ředitel školy v odůvodněných případech, zejména v případě dlouhodobého závažného onemocnění žáka, na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka, po projednání v pedagogické radě a mají-li příslušní vyučující dostatek podkladů pro klasifikaci v souladu s body 8.2.1 a 8.2.2 umožnit klasifikaci žáka. Mají-li příslušní vyučující dostatek podkladů pro klasifikaci, z nichž vyplývá, že žák bude i v náhradním termínu hodnocení hodnocen v daném předmětu stupněm nedostatečným, ustanovení bodů 1.8 až 1.10 se nepoužijí.

1.12 Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny (zejména zdravotní důvody nebo nedostatek podkladů ke klasifikaci) klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.

1.13 Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny (zejména zdravotní důvody nebo nedostatek podkladů ke klasifikaci) klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 30. září následujícího šk.r. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník, případně opakuje devátý ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník.

1.14 Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti.

1.15 Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím ředitel, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.

1.16 Není-li možné žáka pro jeho nepřítomnost v tomto termínu přezkoušet, může ředitel školy nebo krajský úřad stanovit nový termín k přezkoušení pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů. Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem zástupci žáka, další přezkoušení žáka je nepřípustné.

1.17 Jestliže je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo ve 2. pololetí uvolněn, je v příslušném předmětu hodnocen „uvolněn(a)“.

1.18 Nelze-li žáka v 1. nebo ve 2. pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, je v příslušných předmětech vyplněno v KL i na vysvědčení „nehodnocen(a)“ a pokud se jedná o hodnocení za 2. pololetí, žák opakuje ročník.

1.19 Ze závažných zdravotních důvodů může ředitel školy na základě písemné žádosti zák. zástupců žáka umožnit žákovi opakování ročníku i mimo výše uvedené případy.

 

2 Kompetence v hodnocení výsledků vzdělávání žáků

2.1 Průběžné výsledky vzdělávání hodnotí vyučující příslušného vyučovacího předmětu nebo vyučující, který jej zastupuje. Pokud ve vyučovacím předmětu vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň hodnocení příslušní učitelé po vzájemné dohodě a pokud k dohodě nedojde, určí na základě podkladů příslušných vyučujících výsledný stupeň hodnocení ředitel školy.

2.2 Hodnocení na vysvědčení za první nebo druhé pololetí provádí osoba, která je vyučujícím příslušného předmětu ke dni konání pololetní pedagogické rady, v případě hodnocení chování pak třídní učitel platný ke dni konání pololetní pedagogické rady.

2.3 Ředitel školy může v případě důvodných pochybností o souladu hodnocení výsledků žáků s pravidly pro jejich hodnocení provést kontrolu správnosti hodnocení.

2.4 Do kontroly správnosti hodnocení může ředitel školy zapojit i vedoucího příslušného metodického orgánu, zástupce ředitele školy nebo jiného zkušeného pedagoga.

2.5 V rámci této kontroly je vyučující příslušného vyučovacího předmětu povinen:

a) předložit veškeré hodnocené výsledky práce žáka, výsledky ústních zkoušení a další podklady pro hodnocení včetně kritérií hodnocení

b) na vyžádání ředitele školy v rámci hospitace provést přezkoušení žáka nebo žáků z učiva určeného ředitelem školy před zahájením hospitace

c) provést v termínu stanoveném ředitelem školy písemné přezkoušení žáka nebo žáků z učiva určeného ředitelem školy; konkrétní obsah písemného přezkoušení připraví ředitel školy sám nebo jej připraví příslušný vyučující a řediteli školy předloží ke schválení.

2.6 Ředitel školy může v rámci kontroly správnosti hodnocení provést i ústní nebo písemné přezkoušení žáka nebo žáků. Obsah tohoto přezkoušení připraví v souladu s ŠVP ředitel školy ve spolupráci s vedoucím příslušného metodického orgánu nebo jiným zkušeným pedagogem. V rámci ústního přezkoušení budou žáci přezkušování po jednom v učebně za přítomnosti ostatních žáků nebo po jednom bez přítomnosti ostatních žáků ve vhodné místnosti. O přítomnosti vyučujícího, jehož hodnocení žáků je předmětem kontroly, během přezkušování žáků rozhodne ředitel školy.

2.7 Budou-li výsledky kontroly správnosti průběžného hodnocení žáka nebo žáků v rozporu se skutečným průběžným hodnocením, projedná ředitel školy tuto skutečnost s příslušným vyučujícím a v rámci příslušného metodického orgánu.

2.8 Budou-li výsledky kontroly správnosti hodnocení žáka nebo žáků na vysvědčení v rozporu s jejich skutečným nebo s navrhovaným hodnocením na vysvědčení, projedná ředitel školy tuto skutečnost s příslušným vyučujícím a v rámci příslušného metodického orgánu a vyzve příslušného vyučujícího k opravě hodnocení. Odmítne-li tento, provede opravu hodnocení ředitel školy a tuto skutečnost poznamená do pedagogické dokumentace formou poznámky v třídním výkazu, ze které musí být zřejmé, u kterých žáků hodnocení na vysvědčení provedl ředitel školy a u kterých vyučující.

2.9 Budou-li výsledky kontroly správnosti hodnocení na vysvědčení u více než 80% žáků příslušné třídy nebo skupiny v rozporu s jejich skutečným nebo s navrhovaným hodnocením na vysvědčení a bude-li se ve všech případech jednat o posun hodnocení týmž směrem, bude hodnocení v posloupnosti kroků dle bodu 2.8 opraveno i v případě žáků, kteří ze závažných důvodů (např. absence ve škole znemožňující přezkoušení i v nejméně jednom náhradním termínu) nemohli být přezkoušeni. Jejich hodnocení bude opraveno o průměrný posun u přezkušovaných žáků zaokrouhlený matematicky na celá čísla.

2.10 Výše uvedená ustanovení se v přiměřené míře použijí i tehdy, nebude-li moci příslušný vyučující ze závažných důvodů provést hodnocení žáka (žáků) za první nebo za druhé pololetí.

2.11 Výše uvedená ustanovení se v přiměřené míře použijí i v případě slovního hodnocení žáka, a to jak průběžného slovního hodnocení tak v případě slovního hodnocení na vysvědčení.

 

3 Opravné zkoušky

3.1 Žák, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech (s výjimkou předmětů výchovného zaměření) stupněm „nedostatečný“ koná opravné zkoušky. To neplatí, pokud jde o žák prvního až osmého ročníku, který na daném stupni školy již jednou ročník opakoval.

3.2 Žák koná opravné zkoušky nejpozději do 31.8. příslušného roku. Termín stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15. září; do té doby navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník, případně znovu opakuje devátý ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku.

3.3 Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný.

3.4 Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.

 

4 Průběžné hodnocení výsledků vzdělávání žáka a jeho klasifikace ve vyučovacích předmětech  s převahou teoretického zaměření

4.1 Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Průběžné hodnocení výsledků vzdělávání žáka bez speciálních vzdělávacích potřeb je vyjadřováno klasifikačním stupněm ve formě číslice. Průběžné hodnocení výsledků vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je upraveno v kapitole 12.

4.2 Při průběžné klasifikaci praktických činností, které jsou součástí vyučovacích předmětů uvedených v odst. 1, postupuje učitel podle kapitoly 5, popř. podle kapitoly 6.

4.3 Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech uvedených v bodu 4.1 se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, kvalita výsledků činností, osvojení účinných metod samostatného studia.

4.4 Výsledky vzdělávání žáka se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky, které je schopen samostatně odhalovat a korigovat. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Drobných chyb a nepřesností se dopouští pouze ojediněle a opravuje je samostatně. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede korigovat pouze za pomoci učitele. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští většího množství drobnějších chyb, nedostatků a nepřesností nebo jedné až dvou chyb závažných. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

 

5 Průběžné hodnocení výsledků vzdělávání žáka a jeho klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

5.1 Převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky. Průběžné hodnocení výsledků vzdělávání žáka bez speciálních vzdělávacích potřeb je vyjadřováno klasifikačním stupněm ve formě číslice. Průběžné hodnocení výsledků vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je upraveno v kapitole 12.

5.2 Při průběžné klasifikaci teoretických poznatků, které jsou součástí předmětů uvedených v bodu 5.1. postupuje učitel podle kapitoly 4, příp. podle kapitoly 6.

5.3 Při klasifikaci v předmětech uvedených v odst. 1 v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, kvalita výsledků činností, organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

5.4 Výsledky vzdělávání žáka se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky, které je samostatně schopen odhalovat a korigovat. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají častější nedostatky, které koriguje pouze za pomoci učitele. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb, které i za pomoci učitele koriguje obtížně a nepřesně. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

 

6 Průběžné hodnocení výsledků vzdělávání žáka a jeho klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

6.1 Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova. Průběžné hodnocení výsledků vzdělávání žáka bez speciálních vzdělávacích potřeb je vyjadřováno klasifikačním stupněm ve formě číslice. Průběžné hodnocení výsledků vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je upraveno v kapitole 12.

6.2 Při průběžné klasifikaci předmětů uvedených v bodu 6.1 se klasifikuje teoretická část podle kapitoly 4. a praktická podle kapitoly 5.

6.3 Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

6.4 Při klasifikaci v předmětech uvedených v bodu 5.1 se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

6.5 Výsledky vzdělávání žáka se klasifikují podle

těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a brannost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku, brannost a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb, které koriguje pouze s pomocí učitele. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a brannost.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

 

7 Zásady klasifikace

7.1 Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

7.2 Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani objektivnímu.

7.3 Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel ZŠ a MŠ Krouna škole, na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období, a to do 5 pracovních dnů od doručení informace o přijetí žáka ke vzdělávání z jiné školy

 

8 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

8.1 Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,…) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.

8.2.1 Žák 2. až 5. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. Není-li splněn minimální počet známek za pololetí, jde o nedostatek podkladů pro klasifikaci ve smyslu bodu 1.13 a 1.14 tohoto řádu. Za získání dostatečných podkladů ke klasifikaci odpovídá vyučující příslušného předmětu. Výjimkou jsou situace, kdy časté, opakované nebo dlouhodobé absence nebo omluvy žáka znemožňují této povinnosti dostát. 

8.2.2 Žák 6. až 9. ročníku základní školy musí mít

a)      z matematiky a z českého jazyka alespoň osm známek za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení, nejméně jednu z písemné kontrolní práce a nejméně jednu ze čtvrtletní písemné práce.

b)      z cizího jazyka alespoň šest známek za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení a nejméně jednu za písemnou samostatnou práci.

c)      z fyziky, chemie, zeměpisu, dějepisu a přírodopisu nejméně tři známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení a nejméně jednu za písemnou samostatnou práci.

d)      z ostatních předmětů alespoň dvě známky za každé pololetí.

e)      v případě dvojic vyučovacích předmětů matematika a seminář z matematikyčeský jazyk a literatura seminář z českého jazyka může vyučující známky během příslušného pololetí shromažďovat souhrnně, tj. za oba předměty dohromady; o této skutečnosti však musí žáky informovat.

f)       v případě vyučovacího předmětu výtvarná výchova může vyučující na začátku pololetí stanovit povinnost žáků vypracovat a odevzdat minimální počet prací, musí o tom však prokazatelným způsobem informovat zákonné zástupce žáků. Tento minimální počet je roven 75% zadaných prací v příslušném pololetí a vypočtené číslo se zaokrouhluje matematicky na celou hodnotu; nesplnění tohoto minimálního počtu je závažnou objektivní příčinou, pro kterou nelze žáka za příslušné pololetí klasifikovat. V odůvodněných případech, zejména v případě dlouhodobého závažného onemocnění žáka, může ředitel školy na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka, po projednání v pedagogické radě a mají-li příslušní vyučující dostatek podkladů pro klasifikaci v souladu s body 8.2.1 a 8.2.2 písmeno a) až h) umožnit klasifikaci žáka

Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. Není-li splněn minimální počet známek za pololetí, jde o nedostatek podkladů pro klasifikaci ve smyslu bodu 1.13 a 1.14 tohoto řádu. Za získání dostatečných podkladů ke klasifikaci odpovídá vyučující příslušného předmětu. Výjimkou jsou situace, kdy časté, opakované nebo dlouhodobé absence nebo omluvy žáka znemožňují této povinnosti dostát. 

8.3 Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky –  současně se sdělováním známek žákům.

8.4 Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

8.5 O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Informuje o tom i ostatní vyučující. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

8.6 Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,…). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

8.7 Vyučující zajistí zapsání známek za první i za druhé pololetí do katalogových listů tak, aby nejpozději 48 hodin před konáním klasifikační pedagogické rady byly známky uzavřeny a zapsány. V případě předpokládané klasifikace stupněm „nedostatečný“ informují příslušní vyučující zákonné zástupce žáka s dostatečným předstihem, nejpozději 2 týdny před klasifikační pedagogickou radou. Do katalogových listů jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

8.8 Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.

8.9 Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Průměru z klasifikace za příslušné období je pouze jedním z kritérií. Výsledná známka za klasifikační období musí ale odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům; pokud v případě dvojic vyučovacích předmětů matematika a seminář z matematikyčeský jazyk a literatura seminář z českého jazyka vyučující shromažďuje známky v příslušném pololetí souhrnně, tj. za oba předměty dohromady, musí výsledný stupeň prospěchu v obou vyučovacích předmětech být buď stejný, nebo rozdílný nejvýše o jeden stupeň.

8.10 Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování a prospěchu se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu, a třídní učitelé sdělí výsledky prokazatelným způsobem zák. zástupcům žáka i žákům.

V případě problémů v prospěchu k tomu použijí stupnici:

Má velmi slabý prospěch – v případě prospěchu mezi stupni dostatečný a nedostatečný

Má nedostatečný prospěch – v případě, že by v daný okamžik byl celkově hodnocen stupněm nedostatečným.

8.11 Na konci klasifikačního období zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

8.12 Zákonné zástupce žáka informují o prospěchu a chování žáka třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí, případně pokud je o to zákonní zástupci žáka požádají.

8.13 Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách, v době pravidelných konzultačních hodin jednotlivých vyučujících nebo při osobních návštěvách rodičů ve škole. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.

8.14 V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.

8.15 Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.

8.16 Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.

8.17 Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nového povinného učiva k samostatnému nastudování a následnému zkoušení celé třídě není přípustné, před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.

8.18 Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

 

9 Komisionální zkoušky

9.1 Komisionální zkoušky slouží k:

a) ověření správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí v případě, že o to požádá zákonný zástupce žáka,

b) provedení opravné zkoušky

9.2 Komisi pro přezkoušení žáka podle bodu 8.1 písmene a), b) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím ředitel, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Komisi pro přezkoušení žáka podle bodu 8.1 písmene c) jmenuje ředitel školy.

9.3 Komisionální zkouška má část písemnou a ústní (případně praktickou). V případě žáka 1. – 3. ročníku lze písemnou část vynechat.

9.4 Výsledek (klasifikační stupeň) komisionální zkoušky určí komise většinou hlasů. Tento výsledek je současně klasifikací v příslušném předmětu za příslušné pololetí.

9.5 O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.

 

10 Klasifikace chování

10.1 Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ni ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád i obecně platné společenské normy během klasifikačního období).

10.2 Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s obecnými pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele i přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se i přes předchozí sníženou známku z chování dopouští dalších přestupků.

 

11 Výchovná opatření

11.1 Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.

11.2 Třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo odboru školství příslušného pověřeného úřadu může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen „pochvala“). Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu do žákovské knížky, na zvláštním formuláři školy, výjimečně v doložce na vysvědčení. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do třídních výkazů.

11.3 Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: napomenutí třídního učitele (ústně nebo písemně), důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění uložit napomenutí nebo důtku. Ředitel školy ukládá důtku po projednání v pedagogické radě. Napomenutí a důtky se ukládají před kolektivem třídy nebo školy.

11.4 Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody uložení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka, nezaznamenává se na vysvědčení.

11.5 Za jeden přestupek se ukládá žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně, neobjeví-li se případně nové skutečnosti.

 

12 Hodnocení a klasifikace žáků s vývojovými poruchami

12.1 U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

12.2 Dětem a žákům u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, se po celou dobu docházky do školy věnuje speciální pozornost a péči.

12.3 Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

12.4 Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevycházím z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

12.5 Klasifikace je provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat,

12.6 Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být na základě písemné žádosti rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak širším slovním hodnocením na pololetním a závěrečném vysvědčení). U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Dítě s jakoukoliv vývojovou poruchou učení lze hodnotit slovně (průběžně i na vysvědčení) na základě písemné žádosti rodičů a po doporučení odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Písemná žádost o slovní hodnocení v příslušném šk. roce musí být škole doručena nejpozději do 15.10. a má platnost na celý školní rok. Je-li to v ní výslovně uvedeno, má platnost trvalou po celou dobu školní docházky. V případě, že k diagnostikaci poruchy učení dojde během školního roku, musí být žádost o slovní hodnocení podána nejpozději 2 týdny před klasifikační ped. radou za příslušné pololetí. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce o jeden stupeň, tak i o několik stupňů. O způsobu klasifikace žáka rozhoduje ředitel školy. Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci s rodiči.

12.7 Ředitel školy může povolit, aby pro dítě se specifickými poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální výukový plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy. Individuální plány se řídí ustanoveními příslušných předpisů.

12.8 Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.

12.9 V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

Mgr. Josef Kyncl, ředitel školy