Indiánské přespávání v ŠD1

Indiánské přespávání v ŠD1

V pátek 21.6.2024 se děti ze ŠD1 konečně dočkaly. Více než dvoutýdenní indiánské snažení se přiblížilo k nejlepšímu okamžiku, který bylo přespání ve školní družině spojené se zakopáváním indiánské přísahy. Ale začněme popořadě.

Už od začátku června se děti připravovaly. Učily se písničky o indiánech, vyráběly si čelenky, kreslily totemy a obrázky s indiány. Povídali jsme si i o životě indiánů a ukazovali jsme si, jak vypadali. Poslouchali jsme i tradiční indiánskou hudbu. A předem jsme si ve družině připravili indiánskou přísahu.

V pátek 21. června program začal příjezdem dětí ke škole a vybalováním jídla a dobrot, které nám maminky připravily. Podle množství, které některé maminky dovezly, to skoro vypadalo, že nám tu děti plánují nechat až do pondělka :-DDDDD. Moc, moc, moc jim za to děkujeme. Všechno bylo výborné a skoro všechno se snědlo. Pak následovalo dovádění a tvoření u školy – na střídačku si někteří hráli, jiní dováděli a ostatní si malovali na trička a natírali indiánský totem. A protože bylo zpočátku opravdu veliké horko, pustil nám pan učitel vodu do rozstřikovače. Vodotryskem jsme proskakovali a probíhali tak dlouho, než se nám ho podařilo rozbít 🙂 .

K večeru nás ale zvenku vyhnala bouřka, ale nevadilo nám to. Ve škole jsme se navečeřeli, zahráli si hry a rozkoukali jsme si i pohádku. Po bouřce jsme ještě počkali, až se úplně setmí. a za svitu baterek jsme vyrazili na tajné místo na školní zahradě zakopat indiánskou přísahu. Svou láhev s přísahou si zakopali prvňáčci a svou i druháčci a už se těší, až si je v devátých třídách půjdou vykopat. A pak hurá na stezku odvahy po školním pozemku, na kterém číhala různá strašidla 🙂 .

Po návratu do školy jsme si dokoukali pohádku a hodně po 23. hodině jsme konečně uléhali.

V sobotu ráno pak už zbývala jen snídaně a otevřené náruče rodičů, kteří si děti postupně vyzvedli.