Všechny aktuality

Svatomartinské vyučování u čtvrťáků

Svatý Martin dle pranostik přijíždí na bílém koni. Letos se trochu s tím sněhem opozdil, ale to vůbec nevadí. Tradice svatomartinského svátku jsme si připomněli v rámci projektového vyučování. V dávných dobách představoval svátek svatého Martina přelom v hospodářském cyklu na venkově. Čeládce v tento den končila služba a dostávala mzdu za uplynulý rok. Děvečky a čeledíni si buď domluvili službu na další rok, nebo hledali práci jinde. V tento den končila pastva, dělaly se zásoby na zimu a dokvašovalo se víno. Konaly se také dobytčí trhy a uzavíraly se smlouvy. Čeleď konec služebního roku řádně oslavovala, hojně se jedlo a pilo. Také vznikla tradice pečení svatomartinské husy.

A my jsme oslavili tento den nejdříve „běhacím diktátem“. Žáci po třídě hledali jednotlivé věty diktátu, zapamatovali si je a zapsali se správnými i/y do sešitu ve správném pořadí. Získali tak informace o sv. Martinovi. Poté jsme si přečetli a vysvětlili pranostiky vztahující se k tomuto dni a přečetli si legendu o svatém Martinovi. V té jsme navíc určili slovní druhy a zopakovali si gramatiku. Při hodině matematiky jsme počítali a zaokrouhlovali čísla na pracovních listech a posilnili se výbornými svatomartinskými rohlíčky od našich maminek. Při angličtině jsme si dokončili pracovní list z první hodiny a část hodiny věnovali angličtině. Většina z nás byla po celé dopoledne oblečena v bílo-modrém oblečení symbolizujícím příchod zimy. Ve výtvarné výchově se přicházející zima promítla do krásných výkresů.

Celé dopoledne se opravdu vydařilo. Domů si děti odnesly recept na svatomartinské rohlíčky, aby mohly trénovat pečení na příští rok a malou odměnu za prima práci.

Exkurze do Polska

   Už se stalo v naší škole tradicí, že je každý rok naplánována nějaká zahraniční exkurze často i několikadenní. Nebylo tomu jinak ani tento školní rok, ve dnech 11. a 12. listopadu 2024 se totiž uskutečnila exkurze do Polska. Konkrétním cílem cesty k našim severním sousedům byly vyhlazovací a pracovní tábor Osvětim-Březinka, nedaleké historické město Krakow a přilehlé solné doly ve Wieliczce.
   Celá výprava začala 11. 11. zhruba kolem 8:00 ráno, kdy jsme vyjeli autobusem směrem Polička, Svitavy, Olomouc a Ostrava. V Olomouci se k nám připojil náš průvodce, jehož znalosti historie, polské i té naší, příjemně překvapily nejednoho z nás. Jeho vyklad byl navíc vždy velmi zábavný a poutavý, a tak jsme si všichni zapamatovali mnohé o polských knížatech, králích a různých historických souvislostech, ale i některé legendy a pohádky, a dokonce i několik klípků.
Přes hranici s Polskem jsme se dostali u Těšína a zanedlouho jsme dojeli také do samotné Osvětimi. Zde jsme se pak přesvědčili na vlastní oči i uši, jakých hrůzných činů, krutostí a zvěrstev se za druhé světové války dopouštěli nacisté na židech, Romech a jiných nepohodlných a nenáviděných skupinách. Po tomto silném zážitku nás čekala malá, ale osvěžující procházka po setmělém centru Krakowa, kde na nás vychrlil místní legendární nyní už jen kovový drak svůj oheň, a po ní už velmi pěkný hotel, v něm dobrá večeře a měkká postel.
   Následující den začal poměrně časně, už v 7:15 jsme museli být na snídani, abychom zhruba za hodinu vyjížděli směrem k městečku Wieliczka, které na Krakow plynule navazuje. Zde se totiž nacházejí dnes již nečinné, ale turisty vyhledávané a pro ně upravované solné doly, které se staly dalším cílem naší výpravy. Prohlídka začala jak jinak než sestupem do podzemí, kde jsme se následně proplétali chodbami a při tom se dozvídali něco o historii dolů, způsobech těžby nebo místních pověstech. Také jsme zjistili, že se zde nachází dokonce několik obrovských sálů, kde najdeme například kaple, kostel, koncertní a konferenční sál a samozřejmě také restauraci a obchody se suvenýry.
   Na závěr naší cesty byla zařazena ještě denní část prohlídky města Krakowa, kdy jsme si nejdříve prohlédli nádvoří Wawelu, což je v podstatě polská obdoba našeho Pražského hradu, pak jsme se Královskou cestou, kudy do města vjížděli slavní monarchové, dostali na Hlavní náměstí. Tady se nachází krásný a ikonický kostel Nanebevzetí Panny Marie, z jehož severní věže je každou hodinu na trubku trouben do všech světových stran tzv. hejnal, památeční melodie. Na tomto náměstí dostaly děti také vytoužený rozchod, a protože po něm jsme vyrazili směr domov, posilnily se v McDonaldu a na tržnici nakoupily drobné dárky.
Tato výprava nám tedy přinášela nejen pobavení, čas s přáteli a poznávání nových míst, ale i mnoho poznatků.

1 2 ►

Pozvání na slavnostní zahájení adventu

Vážení rodiče, prarodiče a spoluobčané, přijměte srdečné pozvání na tradiční rozsvícení stromečku v Základní škole a mateřské škole v Krouně. Slavnostní zahájení adventu se uskuteční v sobotu 30. 11. 2024. Pro návštěvníky školy a školky jsme připravili bohatý program. Ve 14 hodin se otevře vánoční jarmark v mateřské škole, od 14.30 si můžete prohlédnout v přístavbě budovy ZŠ výstavu betlémů. K vidění bude nejen betlém pana Zdeňka Bukáčka a uměleckého řezbáře Tomáše Štolby, ale také betlémy z rodinné sbírky manželů Süsserových a Kočích i další zajímavé exponáty. Malí tvořiví návštěvníci si mohou vyzkoušet svoji zručnost v „Andělské dílně“, kde na ně čeká i malé překvapení. Program vyvrcholí v 17 hodin před budovou základní školy společným vystoupením dětí z mateřské školy a školních družin. Během odpoledne budete mít možnost ochutnat i sladké občerstvení. K prodeji bude trdelník, cukrová vata a palačinky, nebudou chybět ani teplé nápoje. Těšíme se na vaši návštěvu.

Zaměstnanci základní a mateřské školy

Podzim v ŠD 2

V podzimních měsících jsme využili každý pěkný den k tomu, abychom trávili čas venku. Stavěli jsme domečky pro skřítky z přírodnin, užívali si spadané listí a hráli různé hry na hřišti. Když nás počasí zahnalo dovnitř, čekaly nás tvořivé aktivity – výroba postaviček z kaštanů, zhotovování podzimních dekorací a obrázků.
Když se blížil Halloween, připravovali jsme halloweenskou výzdobu. S nadšením jsme se také pustili do pečení dýňových sušenek, které provoněly celou školu. Při velké hře jsme se skvěle pobavili. Každá dvojice musela splnit úkoly a vyluštit tajenku. Ta vedla k odhalení tajemství ve ztemnělé místnosti, kde jsme se všichni museli podepsat. Nakonec jsme si pochutnali na halloveenském nápoji, užili si obrázkové tetování a každý si odnesl sladkou odměnu.

1 2 ►

Hana Chmelíková

Halloween v hodinách anglického jazyka

Ve čtvrtek 31. 10. 2024 a v pondělí 4. 11. 2024 měli žáci možnost se zúčastnit tematických hodin anglického jazyka, které byly zaměřeny na Halloween. Jako každoročně, tak i letos, byla učebna jazyků vyzdobena halloweenskou výzdobou a žáci měli možnost přijít v kostýmech. V každé třídě probíhala tematická hodina trošku jinak. V některých třídách žáci vyráběli monstra, v jiných plnili úkoly či vyplńovali pracovní listy. Také si zopakovali nebo se naučili novou slovní zásobu, například slovíčka „pumpkin“ (dýně), „ghost“ (duch), „witch“ (čarodějnice), „haunted house“ (strašidelný dům) nebo „trick or treat“ (koledování). Všechna slovíčka byla procvičena zábavnou formou. Každý žák za úspěšné splnění úkolů dostal sladkou odměnu. Halloweenská hodina pro nás byla příjemnou změnou, děti se naučily nová slovíčka, konverzovaly a hlavně se dobře bavily.

Mgr. Monika Novotná

Halloween a Dušičky ve 3., 4. a 5. třídě

Ke každému podzimu patří Halloween. Tento keltský svátek s historií sahá až do doby před naším letopočtem. Den 31. října byl hranicí mezi dvěma hlavními periodami – létem a zimou. Druhý listopadový den se slaví Památka všech zemřelých, spojená se vzpomínkou na mrtvé – Dušičky. A my tradičně v naší škole připomínáme tyto svátky projektovým dnem.

Ve čtvrtek 31. 10. 2024 se všechny děti ze 3. až 5. třídy sešly v učebně č. 10 a rozdělily se do 10 smíšených skupin. Každá skupinka si vymyslela svůj název a hned poté začalo plnění zajímavých úkolů. V prvním úkolu měly všechny skupiny postupně vysílat své zástupce, kteří ve vymezeném prostoru měli najít halloweenské karty s texty. Na nich zjistili informace, které následně zaznamenávali do připravené tabulky. Při této činnosti si žáci procvičili nejen čtení a práci s textem, ale také paměť a gramatiku českého jazyka. Po krátké přestávce a malém posilnění pokračovaly skupiny v plnění matematického úkolu. Vyplněné listy si děti vystříhaly a slepily dle návodu a vznikly jim halloweenské lampionky.

Nebyl by to projektový den, kdybychom nezapojili pohyb a pobyt venku. Družstva postupně proběhla vyznačenou trasou a na jednotlivých stanovištích splněním úkolů vyluštila tajenku. Její řešení zaznamenala a odevzdala pedagogům. Poslední dva úkoly se zaměřily na angličtinu a češtinu. Doplněné dýně opět žáci vystříhali a slepili. Vzniklé dýně a lampionky si děti vystavily na chodbě u hlavního vchodu. Na závěr proběhlo vyhodnocení. Součty bodů byly opravdu vyrovnané. Všechny děti si nakonec odnesly sladkou odměnu za perfektní práci a hlavně za týmovou spolupráci.

Děkujeme všem, kteří přinesli na projektový den výzdobu, sladkosti, dárky pro ostatní žáky či kostýmy. Celý den se moc povedl.

Halloweenská přespávačka v ŠD1

I když je u nás Halloween vnímán jako čistě americký svátek, ve skutečnosti jej v dnešní podobě do Ameriky přinesli z Evropy Irové. Ti vyřezávali do vydlabané řepy či do brambor strašidelné obličeje, které kladli na okenní římsy, aby své domovy ochránili před duchy zemřelých. V kostýmech pak vycházeli za koledou. Až v Americe byla řepa zaměněna za dýni a stala se hlavním znakem Halloweenu. K rozsvíceným vyřezávaným dýním se váže stará irská pověst o opilci a šprýmaři Jackovi, kterého nechtějí ani v nebi, ani v pekle, a tak bloudí světem s dýní v ruce a uhlíkem uvnitř. Proto jsou i dnes vyřezané dýně se svíčkou uvnitř přezdívány jako Jack-o´-lant. Dalšími znaky tohoto svátku jsou čarodějky, duchové, černé kočky, oheň, příšery, kostlivci, to vše v černé a oranžové barvě. A v tomto duchu jsme si i my vyzdobili celou školní družinu a popovídali jsme si nejen o Halloweenu, ale i o našich tradičních Dušičkách.
Našemu spaní, které se konalo 25.10. 2024, předcházely velké přípravy a ještě větší těšení se. Děti pekly perníčky (duchy, dýně, netopýry,..), vyráběly si talismany na krk, polepily se svítícími tetovačkami, malovaly a vystřihovaly dýně, čaroděje a kouzelné lektvary.
V páteční podvečer před podzimními prázdninami jsme se sešli ve školní družině. Někdo už byl převlečený v masce, jiní se převlékli a šli do velké tělocvičny, kde na ně už čekal bohatý program plný her a dovádění a také dobroty, které napekly moc hodné maminky. Potom jsme si společně prošli tajemné prostory školy, kam se obvykle nedostaneme a pan učitel Kyncl nám k tomu vyprávěl různé strašidelné příběhy. O pravdivosti těchto příběhů ale můžeme pouze spekulovat :-). Kolem půl sedmé jsme si dali k večeři výbornou pizzu, rozdělili se do skupin a vydali se na tajuplnou cestu temnou školou. Hledali jsme různě ukryté kartičky a plnili zadané úkoly, které nás dovedly k vyluštění tajenky. Cestou nás strašila hlavně tma, ale i různé zvuky a občas si z nás vystřelili velké holky a kluci, kteří se nás snažili vyděsit. Moc jsme si to užili, stezku jsme si někteří prošli i víckrát a do spacáků k pohádce jsme uléhali, kolem deváté hodiny, plni dojmů a těšili jsme se na nadcházející dny volna.

Moc děkuji Anetce Bouškové, Lucce Burešové, Elišce Kusé, Petrovi Bukáčkovi a Davidu Pytlíkovi za perfektně ztvárněná strašidla.

Sázíme stromy a keře

Tento podzim, konkrétně 10. a 17. 10. 2024, se naši žáci stali opět hrdými pomocníky při tvorbě protihlukového valu u sokolského hřiště v Krouně. A tak tím, že zasadili na jeho vrcholu keře a stromy, zanechali trvalý otisk své činnosti. S výsadbou už přitom naše škola začala již na jaře a nyní byla dokončena. 10. 10. vysadil 5., 6. a 7. ročník téměř 400 keřů a o týden později 17. 10. pak práce dokončil 8. a 9. ročník výsadbou 200 keřů a 20-ti stromů.

A co k tomu napsaly dvě zúčastněné dívky?

Adéla Broulíková, 7. tř.
Ve čtvrtek dne 10. 10. 2024 jsme se vydali s 5., 6. a 7. třídou sázet stromky a keře na budoucí park u velkého hřiště. Venku byla trošku zima, ale u sázení jsme se zahřáli. Celkem jsme vysadili skoro 400 keřů. Dalo nám to práci, ale za teplý čaj a dobrou buchtu to stálo. Zároveň jsme měli dobrý pocit z dobře vykonané práce.

Anežka Renzová, 9. tř.
Dne 17. října se naše škola už druhým rokem zúčastnila projektu Sázíme stromy. Den začal jako každý jiný, po příchodu do školy jsme se první dvě vyučovací hodiny normálně učili. Po velké přestávce jsme se ale společně s osmáky a učiteli přesunuli k fotbalovému hřišti, kde na nás již čekali odborníci, kteří nám poskytli krátkou instruktáž k výsadbě. Týden předtím se sázení zúčastnily i mladší ročníky, které vysázely keře, a na nás zbylo ještě několik keřů a 20 stromů. Každý strom jsme pak sázeli různým způsobem a na různém místě, takže třeba sázet stromy ve svahu byl skoro nadlidský výkon. Zhruba v půlce práce, po výsadbě všech stromů, pro nás bylo nachystáno občerstvení, které obsahovalo moučníky a teplý čaj. Po přestávce jsme šli pokračovat, ale protože jsme vysazovali už jenom keře, byli jsme hotoví mnohem dříve. Myslím, že se každý naučil něco nového a přispěl tím také ke zlepšení životního prostředí.

Odkazy na reportáže od pana Pavla Jůna ze z.ú. Sázíme stromy:
https://sazimestromy.cz/sazeni/1203
https://sazimestromy.cz/sazeni/1204

Projektový den – DEN STROMŮ ve III. třídě

Den stromů připadá v České republice na 20. října. My jsme si tento den připomněli o den později, kdy jsme si vyrobili mini knížečku s informacemi o našich jehličnanech a listnáčích. Trochu jsme si zaběhali u diktátu, ve kterém jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí. A také nesměla chybět hra, která nám sice dala pěkně zabrat, ale protože jsme pracovali ve skupinkách, tak to byla bezva zábava.

Autorské čtení s Lucií Seifertovou

Vážení čtenáři,

doufám, že všichni máte rádi knihy a že si rádi něco přečtete. My jsme měli tu výhodu, že jsme se s autorkou knih mohli potkat tváří v tvář.

V pátek 18. října navštívila naši školu spisovatelka a ilustrátorka Lucie Seifertová. Žáci čtvrté a páté třídy, kteří se zúčastnili besedy s touto autorkou, tak mohli na vlastní oči poznat, že psát knihy není vůbec jednoduché a spisovatelé mají časově náročnou práci.

Lucie Seifertová za své dílo získala mimo jiné cenu Magnesia Litera za nejlepší dětskou knihu roku, kterou bylo devítimetrové leporelo Dějiny udatného českého národa a pár bezvýznamných světových událostí (2003). Na něm Seifertová pracovala několik let a určitě uznáte, že její návštěva na naší škole se řadí mezi ty vzácné.

Od roku 2008 se svým manželem, zpěvákem a skladatelem Petrem Pancha Prchalem, pracovala pro Českou televizi na stojedenáctidílném animovaném seriálu Dějiny udatného českého národa (režie Pavel Koutský). Seriál byl vysílán od roku 2009. Každý díl má okolo tří minut. Obdržela za něj cenu Elsa za nejlepší animovaný pořad a cenu Trilobit. Seriál také získal nominaci na televizní cenu TýTý.

A teď ještě k naší besedě. Autorka byla velmi milá a dětem se s ní krásně spolupracovalo. Nejprve našim žákům vysvětlila, jakým způsobem vytváří své obrázkové knihy, jak vznikl animovaný seriál pro Českou televizi, a v druhé hodině se všichni zapojili do práce a s pomocí autorky si každý vytvořil prostorový obrázek.

Milá paní Seifertová, moc děkujeme za krásné dopoledne, za inspiraci, kterou nám Vaše návštěva dala. Děkujeme také MAS Hlinecko, která besedu zprostředkovala.

1 2 ►

Beseda o včelkách v ŠD1

Ve čtvrtek 24.  října 2024 to hned po obědě začalo v 1. oddělení ŠD pěkně “bzučet” :-). Na besedu o včelkách za dětmi totiž přišla včelařka paní Dana Müllerová. Dětem přinesla spoustu zajímavých obrázků i včelařských pomůcek a potřebného nářadí. Dětem poutavě vysvětlila, jaký včelky mají život a společně s dětmi si řekly. čím jsou včelky pro nás i pro přírodu důležité. A pak se děti už začaly ptát na všechno, co je zajímalo. A ptaly se, a ptaly, a ptaly, …… 🙂

Za krásnou besedu paní Müllerové moc děkujeme.

Lucie Kynclová